Zápisky šťastného magora - 2: Druhá puberta

Autor: Tomáš Škvrna | 24.8.2016 o 13:00 | Karma článku: 2.24 | Prečítané  448-krát

Krátce potom, co jsem začal chodit k mé psycholožce na pravidelná sezení, mi začala dělat psychika psí kusy, jako bych se znovu vrátil do období dospívání. Proto jsem si první rok a půl v terapii nazval jako "druhou pubertu".

Resp. ten první rok a půl to bylo nejintenzivnější. Občasné "flashbacky" jsem zažíval ještě asi dva roky poté a (snad) skončily až někdy koncem roku 2014, kdy jsem se jakž takž vzpamatoval ze "zážitkové kocoviny", kterou jsem si uhnal díky svatbě a následné svatební cestě.

Několik týdnů po vstupu do terapie jsem začal mít náladu jak na houpačce a začal jsem být více podrážděný a agresívní - jak aktivně (naštěstí šlo o agresivitu jen verbální, i když k fyzickým napadnutím jsem občas neměl daleko), tak pasívní (různé naschvály). To se střídalo s obdobími, kdy jsem byl až nezdravě klidný. Ještě více mou psychiku "rozvířila" jakási lidová léčitelka svým poněkud agresívním a manipulativním přístupem, k jejíž návštěvě jsem byl přemluven tehdejšími kolegy.

Během té doby jsem se dostal do situací jak komických (kdyby mě někdo při mých "extempore" někdo natočil a video dal na YouTube, jistě bych se na chvíli stal "mediální hvězdou" :) ), tak nepříjemných, až nebezpečných (kdy jsem se málem dostal do fyzické potyčky, tak do oplétaček s policií a soudy). Rovněž jsem si rozhodil vztahy s mnoha lidmi (i když na druhou stranu jsem díky tomu ze svého života "odfiltroval" většinu špatných lidí a zůstali převážně jen ti dobří).

Možná kdybych se neukecal k návštěvě jisté lidové léčitelky (takového např. Mariána Béreše v sukních), možná by ta moje "druhá puberta" nebyla tak bouřlivá a odezněla by dříve. Ale to je jen spekulace...

Asi není nic neobvyklého, že když si člověk začne s rozvojem osobnosti (který je i nedílnou součástí psychoterapie), může být překvapen tím, že se jeho duševní stav přechodně zhorší nebo se začne chovat "divně". Nejeden člověk tím může být zaskočen, zmaten a frustrován a předčasně terapii ukončit.

I sebešetrnější a sebecitlivější přístup terapeuta (nebo kouče) přece jen znamená velký zásah do psychiky a narušení její integrity, zažitých reakcí, vzorců chování, způsobu vnímání a prožívání. Často to znamená i hrabání se ve různě starých traumatech a bolístkách a dloubání do citlivých míst - a už to samo o sobě způsobuje dosti nepříjemné pocity a "zhoupnutí" nálady - a spíše u ženštin prolité slzy. Následně pak např. několik dní špatnou náladu, nejednu probdělou noc nebo prožitou v děsivých snech... V některých případech (podle sebe soudím, že v takových, kdy je na diagnózu "zaděláno" už v dětství), tyhle nepříjemnosti mohou trvat déle.

Pokud se chystáte vyhledat nějakého "cvokaře", pak doufám, že jsem vás tímto povídáním od toho neodradil nebo nezpůsobil nějaké větší obavy. Myslím, že není moc velká pravděpodobnost, že by vás potrefila taková "druhá puberta" jako mě (i když vám může být po nějakou dobu psychicky nedobře). A pokud se vám "neudělá dobře", pak to nevzdávejte a zkuste o tom se svým "cvokařem" mluvit (i když to nejspíš bude těžké). 

Páčil sa Vám tento článok? Pridajte si blogera medzi obľúbených a my Vám pošleme email keď napíše ďalší článok
Pridaj k obľúbeným

Hlavné správy

ŠPORT

ONLINE: Halák inkasoval ako prvý, Gáborík v druhej tretine vyrovnal

Súčasťou Tímu Európy sú aj šiesti Slováci.

KOMENTÁRE

Západ nechce prosperitu

Vďaka voľnému obchodu sú chudobní bohatší, než kedykoľvek boli.

ŠPORT

Sagan splnil cieľ, po Eneco Tour je svetovou jednotkou

Slovenský cyklista kritizoval v cieli súperov.


Už ste čítali?